Zpráva o stavu místních startovaček

Text: Martin Brůha

Všichni toužíme volně létat, proto jsme absolvovali kurzy, pořídili si výstroj, uhradili povinné pojištění a příspěvek na údržbu terénů a pak už jen více či méně směřujeme své konání tak, abychom se dostali co nejčastěji a nejpohodlněji a nejbezpečněji do vzduchu. Spousta pilotů se domnívá, že tím jsou jejich závazky pro provozování tohoto krásného sportu vyrovnány.

Každý let ovšem začíná startem z nějakého pozemku a končí přistáním na nějaký pozemek, který někomu patří. Kdo z vás létá delší dobu, jistě zaznamenal, že nových aktivních pilotů výrazně přibývá, jsou mobilnější a zároveň majitelé pozemků, či ochranáři, stále více řeší, kdo, že jim na pozemek stále častěji a ve větším počtu  jezdí a případně parkuje/blokuje, kdo jim vyrobil či rozšířil v lese mýtinku, kdo jim přistává na stadionu, či ruší přeletem toho či onoho živočicha anebo i majitele přelétávané nemovitosti.

Poselstvím této úvahy je připomenutí, že z paraglidingu se stává relativně „materiálně dostupná a masová“ záležitost a pro její provozování je, kromě jiného, nezbytné pěstovat vztahy s těmi, kteří nám umožňují vůbec odstartovat, a samozřejmě i přistát. V našich regionálních podmínkách, o kterých piloti z jiných koutů republiky mohou jen snít, většinově startujeme, létáme a přistáváme v bezprostřední blízkosti zastavěných ploch či komerčních pozemků. To navíc mnohde v CHKO či NPR, a to vše je časovaná bomba. Z chování některých pilotů vyznívá, že doufají či dokonce považují za samozřejmé, že až bude „letovo“ zajdou „tam, co vždycky“ a odstartují si – a přistanou si „tam co vždycky“.  Kéž by, ale ač si to chceme či nechceme připustit, tak v životě je vše v režimu – prozatím. Máme tu naprosto unikátní škálu terénů kumulovaných „na pětníku“, a dokonce skoro na všechny směry větru. Skoro, protože o východní  startovačky na Dlouhém vrchu jsme už kdysi přišli nedohodou s lesníky a o Kubačku, pokračující těžbou v lomu.

Jsou regiony s výbornou termikou, ale kdo si chce zalítat musí startovat až na ně dojde řada ve frontě na navijáku či odvijáku. Jinými slovy – mít možnost odstartovat pár kilometrů od domova, v místě a čase, který mi vyhovuje je naše zdejší unikátní „genius loci“ a velký luxus, který bychom měli ochraňovat. Protože startovačky (i přistávačky) mohou být do budoucna „úzký profil“.

Níže zkusím zrekapitulovat aktuální situaci na terénech, o kterých něco vím.  Chtěl bych to s vámi posdílet, protože každý pilot svým pobytem na těchto místech přispívá k tomu, jak budou do budoucna využitelné pro létání. A dlouhodobá udržitelnost letových terénů je i hlavní smysl našeho klubu.

  1. Krupka – klíčový letový terén Krušných hor pro J směry. Poprvé v historii máme dotažené nájemní smlouvy s vlastníky dotčených pozemků. A to jak na pozemek nad cestou (Lesy ČR), tak pozemek pod cestou (církev). Díky tomu proběhla úprava odletového koridoru, který je nyní významně bezpečnější. Ošetřeno nájemními smlouvami s vlastníky a magistrátem TP. Je zde také nově osazená meteosonda. Je třeba jen dodržovat provozní řád a přistávat na určené ploše vedle dětského hřiště. Přistávačka je ošetřena dohodu s nájemcem a reciproční brigádou, kdy jsme plochu vyčistili od betonů a kamenů.
  2. Čerťák – klíčový letový terén v CHKO pro S směry. Od loňska probíhá konstruktivní komunikace (a dnes bych řekl, že i spolupráce) s vlastníkem/nájemcem pozemku, který slíbil tolerovat vysekání a používání startovací plochy. Ošetřeno dvěma recipročními brigádami při budování nové přístupové cesty lesem kolem louky a dodržení přístupu na startovačku po této cestě. Parkování výhradně u silnice, kde má být zbudováno parkoviště a celá plocha pastviny bude ohrazena. Přistání na hřišti je zatím tolerováno, ale v žádném případě není žádoucí, tím méně během sportovních aktivit. Přistání zde, je relativně náročné na správný rozpočet a při vyšším výskytu mimořádných událostí, kterých je každoročně několik, hrozí negativní reakce místních. Meteosonda je osazená na Vaňovském vrchu po dohodě s lesníkem.
  3. Koštovská Homole – startovací plocha v CHKO je nyní upravena tak, že odletový koridor je významně bezpečnější, ovšem stále vyžaduje zvládnutí startu na relativně exponovaném terénu. Bylo by užitečné využít každý pobyt na startu k odstranění plevele, který je z jara poddajný, ale při zaschnutí, v letních měsících, se do něj zachytávají šňůry a významně to ztěžuje, i tak, náročný start.
  4. Jílové SV – po citlivých jednáních a uhrazení nákladů na vypracování geometrického plánu je oznámením magistrátu města Jílového povolena paraglidingová činnost. Mýtina je upravena a vyčištěna. Přímo u přistávačky provozujeme sondu po dohodě s vlastníkem objektu. Tato startovačka je předmětem sváru v zastupitelstvu a její další fungování mohou ovlivnit příští komunální volby.
  5. Jílové SZ – osazení stožáru sondou a rukávem včetně jeho nového ukotvení stožáru. Opakované úpravy odletového koridoru a čištění startovací plochy významně zvýšilo bezpečnost a pohodlí startu. Riziko dalšího fungování je obdobné jako u Jílového SV.
  6. Brná – leží v CHKO České středohoří a stráň hned pod hranou startu je navíc přírodní rezervace Sluneční stráň. S majitelem louky je ústní dohoda o možnosti startovat resp. citlivě (maloplošně) vysekávat trávu na startu (nikoliv pod hranou). Stává se z toho zájezdní piknikové místo, které generuje nebezpečí zvýšené pozornosti kvůli ohništím, sekání stromů jako paliva a množství odpadků. Je zde také vysoká pravděpodobnost omezení letu v Průčelské rokli kvůli hnízdění chráněného sokola. Otázka je také, jak se bude vyvíjet rozloha a umístění přistávací plochy, která sestává z lukrativních stavebních pozemků a je postupně zastavována. Proběhla informace o umístění nebezpečných ocelových vytyčovacích tyčí ve stávajícím  přistávacím koridoru, který jsme loni zásadně pročistili.
  7. Dobětice – vzhledem k Brné, relativně málo využívaná startovačka s pohodlným přístupem i startem. Není v CHKO, je vedena jako travní porost, díky změně vlastníka zde proběhla kompletní a zásadní revitalizace tak, aby byla uživatelsky příjemná i bezpečná. Majitel toleruje starty PG, nehrozí zde výstavba ani žádná jiná omezení. Je zde vyšší náročnost na pravidelnou údržbu, odstraňování náletů a ostružiníku. Je v plánu odstranění všech stromů na hraně pozemku a tím zvýšení bezpečnosti i pro JV směry větru. Přistávací plochy v Krásnem Březně se objevily nedávno v nabídce realitních kanceláří, zamýšlená výstavba zatím indikována nebyla.
  8. Přípeř – tato plocha vznikla díky pružnému a citlivému jednání s Lesy ČR a jsme tam dočasně tolerováni s tím , že je již pod hranou osázena a bude se postupně zalesňovat. Je tam umístěna sonda. Přistávací plocha by mohla být ohrožena v případě realizace projektu stavby jezu v Děčíně.
  9. Frňák – v současnosti relativně málo užívaná startovačka v CHKO, frekventované výletní místo, sledované ochranáři i místními. Její praktické využití je limitováno vegetací velkých a houževnatých rostlin, které pokud vyrostou neumožňují start. Její případnou údržbu je třeba provádět velmi citlivě. Přistávačka je udržovaná prořezem náletových stromků a také vyžaduje dovednost cíleného přistání.
  10. Zlatník – národní přírodní rezervace (NPR), s Agenturou ochrany přírody vyjednána výjimka pro létání v NPR do 31.12.2022. Létat je povoleno kromě období od začátku února do konce května při dodržování provozního řádu umístěného na startu včetně pravidel pro přístup a údržbu plochy. Rádi předáme agendu kolem Zlatníku, někomu, kdo to má blíž a chce vynaložit úsilí či využít znalost místních poměrů ke zlepšení podmínek pro létání v této lokalitě.
  11. Trabice – příležitostně využívaný terén v CHKO s nahodilou údržbou, bez smluvních vztahů, a relativně bez omezení. Na hranici postupující lomové těžby nyní vzdálené cca 20m od startu.
  12. Radobýl – příměstská turistická vyhlídka v CHKO nyní bez údržby, bez smluvních vztahů, původní přistávací plocha přeměněna ve vinici, současná přistávačka vyžaduje včasné odpoutání od kopce a dovednost cíleného přistání.
  13. Střížák – dříve využíván jako tréninkový kopec při silnějším S větru. Nyní pro létání nepoužitelný z důvodu zanesení nálety. Investice do jeho znovuzprovoznění vzhledem k převýšení a potenciálu nedává smysl.
  14. Stropník – kopec s termickým potenciálem a velkým převýšením, náročný/nebezpečný start na suťovisku do skalní rozsedliny na V směr. Logisticky komplikovaný přístup.
  15. Ostatní – Kapucín, Meziboří, Stropník – příležitost pro místní piloty ke kultivaci a legalizaci startovacích a přistávacích ploch.
Další doplňující informace naleznete na našem webu v sekci Startovačky
Martin Brůha

*

Příspěvek byl publikován v rubrice příspěvky a jeho autorem je Rosťa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *